Fotbalový oddíl Lokomotiva České Budějovice byl založen roku 1923, kdy tehdejší periferní dělnická obec Suché Vrbné s více než 3 500 obyvateli pociťovala potřebu zřídit zde sportovní klub.
Ustavující schůze
Jednoho podzimního večera se sešla skupinka nadšenců v hostinci U Tvarochů a zvolili si předsedu, učitele Ladislava Tvarocha. Tento výbor podal žádost na obecní úřad Suché Vrbné o povolení sportovní činnosti, podal přihlášku do JŽF a učinil všechny nutné přípravy, aby nový sportovní klub mohl začít fungovat. Obecní radní sportovní klub povolili pouze s podmínkou, že klub nebude hrát kopanou a že musí ohradit pozemek 6 metrů vysokým plotem plotem. Tato podmínka pánům radním samozřejmě splněna nebyla :).
Jelikož tito nadšenci nedisponovali žádnými finančními prostředky byl uspořádán Sportovní ples, z jehož výtěžku klub zakoupil potřebné rekvizity a tím mohl tehdejší klub SK Suché Vrbné zahájit svou činnost.
Tehdejší fotbalová aktivita v ČB
V roce založení klubu bylo na území města celkem 5 jiných sportovních klubů a to:
- SK Č. Budějovice – I. třída
- SK Slavoj Č. Budějovice – II. třída
- RH Č. Budějovice
- SK Slovan Č. Budějovice
- XI. Národních socialistů Č. Budějovice
Do této společnosti byl náš klub zařazen, když Jihočeská župa fotbalová sdružovala celkem 36 organizovaných klubů hrající kopanou.
Na I. řádné valné hromadě SK Suché Vrbné dne 22. ledna 1924 byl zvolen třináctičlený výbor v čele s předsedou Karlem Čečkou mistrem holičským, místopředsedou Josefem Šubrtem mistrem truhlářským, jednatelem Bohumilem Tkalců a pokladníkem Vojtěchem Hadtem.
Původní hřiště 
Prvním hřištěm klubu bylo místo u Dobdrovodského potoka za bývalým kinem Mír, kde do té doby bylo zahradnictví bulharského Petra. Poněvadž si chudý klub nemohl hned dovolit zařidit si kabiny, hráči se převlékali v hostinci U Tvarohů, nynější restauraci Točna, odkud přicházeli na hřiště.
Tehdejší soutěže klubu
V roce 1924, v úvodním roce svého učinkování, jsme hráli mistrovství JŽP ve II. třídě (okresku Budějovice) a skončili na 5. místě. Hráli jsme s kluby:
- SK Slovan ČB
- Meteor ČB
- SK Čtyři Dvory
- SK Viktorie ČB
- SK Veselí n/L
- SK Včelná
Jako venkovské mužstvo jsme hráli tvrdou kopanou, o čemž svědčilo časté vylučování a pokuty. Dobový tisk na to napsal:
… podobným sportem neměli bychom co vyčítati ani horkokrevným Španělům, jejichž hřiště jsou postrachem všech zajíždějících mužstev i soudců …
Bylo to období žádostí o ukončení zápasů vzhledem k vniknutí obecenstva na hřiště.
Zakládající družstvo hrálo soutěž v tomto složení : Hudlej, Halama, Šafelhofer, Mašek, Pícha, Rozvald, Císler, Kouba Fr, Kouba Rud., Vicek, Tkalců, Klimeš, Hakl, Bartáček, Brož, Šimák, Hůna, Naimovič a Daneš. Hned v prvním roce učinkování hráli nejenom A mužstvo, ale i záložní mužstvo, dorostenecké mužstvo a staří páni Old Boys.
V tomto roce jsme byli i příčinou toho, že JŽF zamítla žádost SK Rudá hvězda S. Vrbné, s odůvodněním, že sportovní klub v Suchém Vrbném již existuje.
Druhé hřiště
V průběhu roku 1927 jsme ztratili své hřiště a hrálo se prakticky kde se dalo. Až počátkem roku 1929 se začalo vyjednávati o pronájem pozemku V Dolíčku, jehož majitelkou byla paní Bendíková, majitelka cihelny. Velkým úsilím nadšenců, hráčů, funkcionářů a fanoušků se budovalo nové hřiště, dřevěné kabiny a příslušné zázemí. Později se zřídilo na rybníce kluziště, které velice dobře prosperovalo a přineslo tudíž klubu finanční podporu. Tehdejším správcem byl p. Voráček, který o celý sportovní areál svědomitě staral a na celou činnost dohlížel. Na tomto hřišti se pak hrálo dlouhá léta pro jednotlivé mužstva se stalo obávanou vrbenskou tvrzí.
Další leta kopané
Mužstva mužů hrají postupně v jednotlivých letech průměrnou kopanou se střídavými úspěchy a to i díky tomu, že se mužstvo prakticky v roce 1938 rozprchlo, neboť župa na XV. valné hromadě neodsouhlasila postup do I.A a rozhodla setrvat v I.B třídě, s čímž se řada hráčů nesmířila.
Sloučení s SK Rapid
Dalším z význačných mezníků v historii klubu je rok 1948, kdy došlo ke sloučení našeho klubu s SK Rapid. Tato změna klubu byla potvrzena přípisem bezpečnostního oddělení, čímž vznikl nový klub Sokol Rapid Suché Vrbné. Hráli jsme na hřišti za plynárnou v mistrovství I. třídy a ni v těchto letech nelze hovořit o velkých úspěších.
Výstavba dnešního hřiště
V roce 1953 došlo opět ke změně názvu a klub začal vystupovat v soutěžích pod novým názvem Sokol Lokomotiva Suché Vrbné. V následujícím roce 1954 začala výstavba nového hřiště, sprch a kabin. Bylo vyjednáno a STS Čtyři Dvory nám vytrhala drny, povoz ČSD přivezl materiál a velkým úsilím při brigádnické činnosti se stavělo hřiště. Jednou ze zajímavostí je i to, že hřiště nebylo oploceno a byly potíže při hraní zápasů a vybírání vstupného, a proto byla požádána Obvodní rada v Suchém Vrbném, aby po dobu hraní zápasu uzavřela silnici u hřiště.
Konec?
Po nové reorganizaci v roce 1956 jsme začali vystupovat pod nynějším názvem TJ LOKOMOTIVA České Budějovice, výbor pracoval ve složení předseda Wollner a členové Wavreyn, Špaček, Klíma, Hnilička, Šilhavý, Černý, Boháček. Rovněž i hřiště doznalo změn a to díky pomoci místní vojenské jednotky a pomocí Dynama ČB. Koncem 50. let málem došlo ke konci oddílu kopané, ale někteří nadšenci to nepřipustili.
Vrchol slávy Lokomotivy
Postupně se pak vrbenská kopaná nadechovala ke světlejším zítřkům a k patrně ke svému nejúspěšnějšímu období. V roce 1961 muži zvítězili s devítibodovým náskokem v I.A třídě s jedinou porážkou na svém kontě a postoupilo mezi nejlepší mužstva jížních Čech. Toto mužstvo vedl dlouhodobě p. Klíma. V krajské přeboru si postupně mužstvo budovalo respekt a tisk dokonce uvedl:
… Lokomotiva bude patřit přinejmenším ke štikám přeboru ...
Zvyšoval se zájem diváků a byla zaznamenána návštěva přes 2000 diváků při derby se Slavojem ČB. Celkově jsme nakonec skončili na 5. místě.
Jako posila přišel v roce 1962 do našeho mužstva i Miroslav Voráček, který byl nejenom úspěšným hráčem, ale později i trenérem a správcem na našem hřišti, t.j. člověkem, který nikdy neodmítl pomoci suchovrbenské kopané.
Druhá liga a vylepšené hřiště
Dosavadní největší úspěch je spjat s rokem 1964, kdy se po vítězství v krajském přeboru hrála 2. liga se slavnými soupeři: Slavií, Mostem, Dynamem ČB, Jabloncem, Plzní a dalšími. V té době byly zvykem dvoutisícové návštěvy na mistrovské utkání. Škvárové hřiště bylo zatravněno a vybudováno svépomocí sportovní zázemí, tak jak jej známe v dnešní době. Během letní přestávky se právě ukázala síla suchovrbeňáků. Postavily se nové ochozy, věž pro časomíru, zábrany okolo hřiště, upravilo se vlastní hřiště a začalo se v akci s výstavbou dnešních kabin s klubovnou, bytovou jednotkou správce. Za to všechno patří naše dík všem, kteří se na akci podíleli.
Pravidelně se návštěvy pohybovali okolo 2000 diváků a rekordem stadionu je pak návštěva 4000 diváků při místním derby s Dynamem s konečným výsledkem 1:1. Mužstvo hrálo soutěž v tomto složení: Hrubý, Voráček, Hostička, Kamiš, Hájek, Kníže, Veselý, Vávra, Knotek, Neužil, Kokeš, Lanč, Keller, Španinger, Šramota, ternér Šús, vedoucí Domin.
Přestože mužstvo nakonec obsadilo poslední 14. místo a sestoupilo do nově utvořených divizních soutěží je rok 1964-65 zapsán zlatým písmem v naší dlouhé historii.
Hned následně mužstvo po slabých výkonech sestoupilo i z divize a později hrálo krajský přebor se střídavými úspěchy.
Sestup
V roce 1967 mužstvo vyhrálo čsl. Pohár Jihočeského kraje a postoupilo do semifinále ČSR, kde jsme se utkali s prvoligovou Slávií Praha a na jejich hřišti v Edenu prohráli 5:0.
Sezona 1971-72 znamenala sestup mužstva do I. A třídy.
Další roky
Lokomotivu následovalo dlouhé období, kdy muži byli střídavě v divizi a krajském přeboru odkud na přelomu tisíciletí opět sestoupili do I. A třídy.
V Lokomotivě věnujeme značnou pozornost i mladším ročníkům, a to již od dob jejího vzniku. Máme dvě kategorie dorostu, dvě žáků a dvě kategorie přípravek, kteří všichni úspěšně hrají krajské a okresní přebory.
Závěr
V Lokomotivě vyrostla řada fotbalistů, kteří později uplatnili svůj talent v jiných klubech. V posledním období zde můžeme určitě jmenovat Romana Lengyela, později působícího v ruské lize či reprezentantku a hráčku Sparty Praha Lucii Kladrubskou.
Ve své dlouholeté historii, za níž jsou skryty tisíce hodin tréninků i utkání, stejně jako stovky hráčů i obětavých funkcionářů, pamatuje nespočet úspěchů i zklamání
To vše proběhlo už pod hlavičkou nynější TJ Lokomotiva, která předtím doznala řadu přejmenování. Její nynější název je datován od roku 1956.
Přehled historických názvů klubu
- 1923 – SK Suché Vrbné
- 1948 – Sokol Rapid Suché Vrbné
- 1953 – Sokol Lokomotiva Suché Vrbné
- 1956 – TJ Lokomotiva České Budějovice
Největší úspěch klubu v kategorii mužů
1964 – 2. liga mužů
Podrobněji se o historii můžete dočíst v knize vydané u příležitosti 100. výročí založení klubu v roce 2023. K zakoupení je v klubovně.
